Jako většina z vás jsme se v červnu rozhodli že sem poletíme na dva roky stará víza. Museli jsme přiletět do 13. září. Druhou dávku Pfizer jsem podstoupil začátkem srpna. Po 13. září vláda oznámila že prodlužuje datum příletu a už není potřeba očkování. V půlce září jsem zjistil že se mi na krku zvětšuje boule v místě uzlin. Koncem září už byla boule znatelně větší a museli jsme to řešit. Napsali jsme pojišťovně že se chystáme navštívit nemocnici. V Aucklandské nemocnici mi hnis pod ultrazvukem z boule vysáli a dostal jsem hromadu prášku na 3 týdny s tím že po dvou týdnech přijdu na kontrolu a případně domluvíme termín operace. Mezitím jsme koupili auto a platili dál nájem v Aucklandu. Boule ze začala postupně zase zvětšovat. Po dvou týdnech dlouhého čekání jsme dorazili do nemocnice na kontrolu a tam nám bylo sděleno že na nás nemají čas. Že se prý telefonicky ozvou, což se nestalo. Ve vší bezradnosti jsme chtěli vypadnout z Aucklandu a poprosili o pomoc zde na skupině. Docházely mi prášky a boule ze zase zvětšovala do původních rozměrů. Přemístili jsme se do Taurangy, kde jsme hnedka zkusili štěstí v místní nemocnici. Po víc jak 7 hodinách! čekání za námi opakovaně chodila sestra a ujišťovala nás že pan doktor už opravdu přijde. Přišel a dál nám poznámkový lísteček s číslem na ORL specialistu ve městě, kam si máme zavolat. Po telefonátu s ním jsme zjistili že má na nás čas až v říjnu (z faktury víme že za tento den čekání si nemocnice naúčtovala 1200NZD). Opět jsme zkoušeli najít pomoc, kde se dá přes kamarády, známe a fb skupiny. Paní u které jsme dobrovolničili na farmě nám řekla že sama čeká na důležitou operaci měsíce a že máme zkusit štěstí v soukromé klinice. Museli jsme hned po vstupu zaplatit 170$ a viděli že je tam zcela jiný přístup. Věnovali se nám. Řekli že v nemocnicích nemají specialisty a že nám nějakého pomůžou najít. Dostali jsme doporučení na specializovanou kliniku v Aucklandu kde jen první konzultace stojí 1200$. Můj zdravotní stav už byl v té době vážný. Bral jsem páté balení antobiotik, bral více prášků proti bolesti a cítil že můžu kažkou chvíli omdlít. V tuto chvíli jsme ztratili důvěru v pojišťovnu(popisuji níže) a rozhodli se že poletím na operaci domů. Dojeli jsme do Aucklandu, kde mi naštěstí bouli zase odsáli a dali mi ještě další léky na další 3 týdny s tím že musím co nejrychleji domů.

Situace v Česku se pohodově vyřešila. Hned mě objednali na potřebná vyšetření a já po dvou týdnech šel na operaci. Musel jsem si doplatit uplynulé 2 měsíce odhlášení z pojišťovny. Po 4 týdnech jsem se chystal zpátky do Kiwilandu. Díky bohu za České zdravotnictví! Žádné komplikace, žádné dlouhé čekání. Hodně lidí si neuvědomuje jaké máme doma velké výhody!

Další kapitola našeho příběhu je komunikace s pojišťovnou, ke kterému se už můžu konečně vyjádřit po 8 měsících intenzivního dopisování. Chtěl bych velice poděkovat týmu CzechKiwis za pomoc s řešením celé události konzultací a nákupem letenek. Vážím si toho! Chtěl bych zde ale popsat jak se celá situace vyvíjela. Měli jsme zakoupené roční pojištění od Generali, které je na webu popsáno jako „kvalitní cestovní pojištění“ a „Bezproblémové proplácení pojistných událostí našich klientů“ https://czechkiwis.cz/rocni-cestovni-pojisteni-cp/. Ještě před prvním vstupem do nemocnice jsme pojišťovně napsali. Zjistili jsme že pojišťovna komunikuje přes zprostředkovací službu Europ Assistance. Skoro po každé napsal jiný člověk. Problém byl taky časový posun. Standardně jsme každou návštěvu popsali, napsali kolik stála a nafotili všechny dokumenty. Pojišťovna se také nabídla že zkusí ošetření domluvit sama. Zélandský partner s nimi nikdy nekomunikoval. Po posledním ošetření v Aucklandské nemocnici nám doktor jasně sdělil že musím co nejrychleji domů na operaci. Mám to napsané v poslední zprávě z nemocnice. Při domlouvání repatriační letenky s pojišťovnou po mě chtěla výsledky histologie ze vzorku hnisu z boule, který před námi doktor vyhodil do koše. Také po nás chtěli vyjádření doktora že musím opravdu letět domů na operaci. V tento moment pojišťovna zaspala, my si psali po každé s někým jiným a já zjistil že si musím letenku koupit sám. Byl jsem ve vážném stavu a nemohl čekat na vyjádření doktorky od pojišťovny. Byl jsem už několik dní v Česku než pojišťovna zareagovala. Celou situaci jsme museli několikrát dlouhým slohem popisovat pojišťovně. Dokládat pořád ty stejné dokumenty a vytvářet tabulky co bylo zaplaceno. Dokonce se nám stalo že jsme šli z nemocnice a už naučeni napsali pojišťovně: byli jsme tady, proběhly tyto ošetření a stálo to tolik peněz. Dvě hodiny na to pojišťovna napsala a ptala se jak dopadlo ošetření a kolik to stálo

Všechna ošetření mi byla po mnoha hodinách vysvětlování proplacena. Léky a ošetření, které jsem platil mi pojišťovna proplatila hnedka. Repatriační letenku mi pojišťovna proplatila částkou 1600kč. Měli jsme koupené zpáteční letenky, protože přítelkyně jí musela mít kvůli SSE vízům. Pojišťovna to viděla, když jsme jim posílali letenky a brali to tak že si přebookujem svojí zpáteční letenku na kterou poletíme domů. Ani po stížnosti pojišťovně se mi nepovedlo proplatit celou zpáteční letenku. Jsem z téhle záležitosti velice zklamaný. Na Zéland jsem se vracel v prosinci. Ani nebudu psát kolik stála letenka před vánoci.

Do nedávna jsem neměl cit od ucha ke krku. Ucho mě do dneška bolí.

Píšu tento dlouhý příspěvek pro ty, které zasáhla naše záležitost v říjnu. Může sloužit jako dobré doporučení při výběru cestovního pojištění a jako ukázka toho jak zdejší zdravotnictví NEfunguje. Jsem moc rád že jsem zase zdravý. Peníze ze dají vydělat znova. Záměrně nepíšu jestli má ta obří boule spojitost s očkováním. Fakt je že se mi vytvořila měsíc po druhé dávce

Článek Nový Zéland – zdravotní pojišťovna se nejdříve objevil na Martin Moucha.

Září

Celý měsíc v Aucklandu. 10 dní jsme zakládali 2 bankovní účty na 16 návštěv banky. Vyřizování SSE víz pro Eriku. Měsíc po očkování jsme řešili obří bouli na krku. Zákrok v nemocnici.

Říjen

Koupili jsme auto. Snažili jsme se domluvit operaci v nemocnici. Návrat domů.

Listopad

Celý měsíc jsem řešil operaci v Česku. Erika pracovala na kiwi prunning v Gisborne.

Prosinec

Po příletu jsme pracovali na kiwi prunning v Gisborne až do vánoc. Hodně často pršelo. Někdy se pracovali i za deště. Oslavili jsme vánoce s přáteli.

Leden

⛆ Cestování: Rotorua, Tongariro, New Plymouth, Tauranga. Hledání práce. Začlo pršet.

Únor

Kiwi thinning v Tauranze. Celé týdny pršelo.. 10 dní ve Wellingtonu. Zrušený trajekt. Unikli jsme hurikánu. Vláda zpřísnila pravidla pro SSE víza. Nemohli jsme najít práci. Zkusili jsme pears picking a packing shed v Motuece. Problémy s prací kvůli vízům.

Březen

Cherry pruning v Cromwellu.

Duben

Rozbila se nám automatická převodovka v autě. Celý měsíc jsme žili na parkovišti. Mt Cook, Lake Pukaki, Lake Tekapo.

Květen

Opravili jsme a prodali auto v Christchurch. Přeletěli jsme do Aucklandu na poslední týdny.

Slovo na závěr

Za 9 měsíců jsme se rozhodně nenudili. Pořád bylo co řešit. Bohužel jsme neviděli zdaleka všechno. Northland, Milford Sound a celé East Coast jsme museli vynechat. Bohužel jsme skrz počasí a problémy s vízama toho tolik nenapracovali. První práce byla hotová na vánoce. Poslední skončila příchodem zimy v dubnu.

Článek Jaký byl náš rok na Zélandu se nejdříve objevil na Martin Moucha.